Než si pořídíte štěně ..

Dnešním článkem si tak trochu uvedeme novou rubriku na tomto blogu a tou jsou PSÍ RECENZE ,jelikož chci mít tenhle blog o všem co mě zajímá ,musím sem rozhodně konečně zařadit i "psí svět" , jelikož bez psů si svůj život rozhodně neumím představit.
Od malička jsem měla doma pejsky a většinou ne jednoho, od pidi psů jako Trpasličí pudlík přes Německé ovčáky až po Rotvajlery. Dvakrát dokonce i štěňátka, takže psíci mě provázeli celý život u rodičů a samozřejmě tomu nemohlo být jinak ani po přestěhování s partnerem, dnes už manželem. On psa doma nikdy neměl a díky kamarádům si zamiloval Francouzské buldočky pro jejich bezelstnost a mírně řečeno vtipné obličejíčky :) Náš první pejsek se jmenoval Dobby a bylo to zlatíčko, divoké a praštěné,ale zlatíčko. Dnes máme doma naše malé štěně a když jsem zase hledala nějaké informace, co koupit , nekoupit apod. protože přeci jen je to doba co byl náš Dobby štěně , tak jsem si řekla, že by bylo fajn mít nějaké recenze věcí pro psi i u sebe na blogu a třeba nějaké rady tipy ,které by i jiným mohli usnadnit hledání apod. Rozhodně se nepovažuji za odborníka, člověk naseká i dost chyb než přijde na to co je nejlepší a co mu vyhovuje, berte to tedy jen jako sdílení mích zkušeností a jako tipy na co se třeba podívat.


Dnes začneme článkem na téma Než si pořídíte štěně - aneb co je potřeba zvážit, co od toho očekávat a rozhodně nebudeme mluvit jen o pozitivní stránce mít doma pejska, je potřeba upozornit i na problémy ,které přijdou a na "negativa" . Pokud pořizujete svého prvního pejska spoustu věcí vám asi dopředu nedojde , tak doufám, že vám dnešní úvodní článek trochu pomůže :)


ČAS
Jako první,než si pořídíte štěně je nutné se zamyslet ,zda na psa vůbec máte čas ve svém denním programu, pokud trávíte v práci denně víc jak osm hodin a nemá psa kdo vyvenčit nebo s ním být, je otázkou ,zda je nyní správný čas na pořízení štěňátka. Zda nezvolit pro sebe nebo rodinu jiné zvíře, třeba kočku,která je víc soběstačná nebo králíčka, andulku apod. Přeci jen pes vás prostě potřebuje.


IDEÁLNÍ DOBA
Rozhodně si nepořizujte jakékoliv zvíře jako záplatu vztahu ať už partnerského či manželského, žádný živý tvor vám nedokáže zachránit vztah, pak zvíře jen trpí..ano také vycítí špatnou atmosféru hádky apod. A ve finále se budete ještě hádat o psa nebo v horším případě ho pak ani jeden nebudete chtít a útulky už jsou tak dost plné.
To samé, pokud jste těhotná nebo máte doma malé miminko či dítě, musíte si uvědomit, že pes je v tuto chvíli další povinnost navíc, není jen roztomilý, ale budete ho muset vše naučit, ze začátku bude doma samá loužička, bobík a apod. A do toho se vám bude batolit děcko nebo budete řešit těhotenské nevolnosti..i to je třeba promyslet, zda to zvládnete nebo raději s pejskem trochu počkáte.
Dále pokud chcete dítěti pořídit psa, musíte vědět, že už je schopno se o něj postarat nebo se alespoň k němu hezky chovat, je spousta dětí, co má trochu "ničitelské" sklony k živým tvorům nebo jsou jen prostě ještě malé. Ne každé dítě je v raném věku náturou "prozvířecí“, sama to vidím, když se náš Barney tulí k dětem mladším jak 4 roky. Některé jsou vyloženě citlivé a dávají automaticky pozor, aby malému pejskovi neublížily a některé jdou vyloženě s cílem psa přejet, bouchnout, ublížit a "mučit“, prostě jsou věkově nebo náturou zatím někde jinde a bude složité je naučit správnému soužití s pejskem. Tam bych třeba pořízení zvíře já osobně odložila na dobu, kdy bude dítě dostatečně schopno pochopit co je dobré a co je špatné.

RASA
A tohle je víc než důležité. Psa si vybíráme ideálně nejen podle vzhledu, ale hlavně podle naší nátury, našich možností a schopností. Tedy pokud jste stejně jako já spíše kavárenští povaleči a víkendoví mini turisté, rozhodně si nepořizujte psa, co denně potřebuje túry k utahání, jinak budete mít doma zdevastovaný byt, psa psychicky nevyrovnaného a budete mít daleko těžší výchovu, protože ho prostě neutaháte. Naopak pokud milujete sporty, hory a doma se prakticky chodíte jen vyspat asi si nepořizujte buldočka, ale sáhněte po stejně akčním psovi. Jste-li starší, zemřel vám pejskem, ale chcete nového i když jste v pokročilejším věku, vyberte co nejklidnější plemeno, nebo klidně i pejska staršího, počítejte s tím, že vaše nervy a energie už nejsou to co bývaly. Dále je potřeba zhodnotit, zda bydlíte v rodinném domě se zahradou nebo v malé garsonce. Velkou roli hraje i to, jak jste důslední a dokážete zvládnout výchovu. Pokud se znáte, že jste spíš rozmazlovací a pusinkovací páníčci nepořizujte si dobrmana apod. ,ale spokojte se třeba s buldočkem, čivavou ,prostě pejskem co je od přírody společenský a nebude hrozit , že díky vaší benevolentní výchově někomu ukousne nohu :) My osobně máme byt, jsme spíš pohodlnější a víme, že nejsme natolik důslední abychom měli doma velké plemeno jako je třeba rotvajler, to přenechám taťkovi, který má přirozenou autoritu a nemusí se s výchovou moc namáhat :) Proto nám plemeno francouzského buldočka vyhovuje, jsou to pohodáři, mírumilovní a spíše tak trošku línější tvorové. Takže ideál a naprosto si vyhovujeme.

S PP NEBO BEZ PP
To je dneska ohromná věda…. je to strašně ošemetná věc. Náš první pejsek byl bez PP a dnes máme s PP. Je potřeba si hned na začátku říct, chci chovat, chci štěňata? Pak jsem pro jednoznačně s PP, tam je jistota, že máte čistou rasu, že prostě nekupujete případný mišmaš. S PP máte větší šanci, že vzhled a povaha bude více odpovídat "tabulkově" danému plemenu. Přeci jen u bez PP je možné, že někde vzdáleně bude třeba jiný pes apod. Když se třeba kouknete na buldočky, to je rasa, která má snad miliardu podob, ale dlouhé čumáčky nikdy nemají, kdežto sem tam vidíte něco, co je trochu atypický buldoček a většinou je to právě bez PP. Ale pokud plánujete koupit jen mazlíčka je potřeba nakupovat opatrně, bohužel v dnešní době množíren je to strašné, proto jsme i mi zvolili nakonec PP. Jsou plemena, která jsou vyloženě módní a obchoduje se s nimi o sto šest. Pak vidíte zubožené zanedbané a týrané pejsky chované jen proto, aby celý život žili v kleci a rodili, to je strašné. Nejen, že váš pes má pak pochybný původ, ale má špatné geny, zdraví a nejspíš i psychicky nemusí být v pohodě, přeci jen když takto trpí fenečka i pejskem, není to dobré :( Takže odlišit chov bez PP, který je normální a který je množírna je dnes bohužel nadlidský výkon. A pokud nemáte známého, který má takto štěňátka je to ohromný risk. My napoprvé měli štěstí a v té době to asi ještě nebyl takový problém jako dnes, přeci jen je to pár let. Je potřeba si, ale uvědomit, že ať s PP nebo bez, nezaručuje vám ani jedno psa zdravého, genetika je mocná a nemoci jsou dnes stejné jako u lidí. PP od prověřeného chovatele by mělo zaručit, to že pes ani jeho "rodina" netrpí, že se jedná o plemeno, které chcete a, že geneticky by mělo být vše v nejlepším pořádku. Samozřejmě není chovatel jako chovatel...ale to je ve všem.



ÚTULEK
Tohle je podle mě skvělá volba, pes vás nepřijde na velké peníze, pořizovací cena je většinou velmi symbolická. Pomůžete opuštěnému, nemocnému nebo týranému pejskovi, takže dobrý skutek jak pro vás, tak hlavně pro zvířátko. Jen je potřeba mít na takového pejska, opravdu čas a nesmírnou dávku trpělivosti, bude potřebovat většinou větší péči. Zase je výhodou pokud chcete psa klidnějšího, staršího, zde si můžete bez problémů vybrat.


PES NEBO FENKA
Opět důležitá volba, fenečky bývají většinou klidnější, mírnější a pejsci zase temperamentnější. Zohledněte také to, zda vám nevadí, že budete muset řešit hárání fenečky, dnes existují různé kalhotky atd., ale je potřeba to zohlednit. Dále také to, že v tuto dobu bude trošku horší venčení aneb psi v okolí apod. :)) U pejska zase hrozí záněty předkožky a řešíte třeba i značkování apod. Vše má svá pro a proti.

MÍSTO KDE BUDE PEJSEK SÁM
Máte v bytě či domě prostor, kde může být pes sám po dobu vaší nepřítomnosti a nic nezničí a sám si neublíží? Pokud ne, není ideální pejska pořizovat. Pokud máte všude samé cennosti a když něco zničí budete z toho na prášky není to zrovna vhodné. Pokud je váš byt plný kabelů, jedovatých kytek a jiných nástrah, a to všude a nehodláte ani jedno místo uzpůsobit psovi, je třeba to ještě zvážit. My máme takto uzpůsobenou chodbu, není zde nic, co by nás "bolelo" kdyby zničil a ani on sám si nemůže ublížit.


TRPĚLIVOST
A to nejdůležitější nakonec je trpělivost a tu musíte mít rozhodně. Pejsek není jen plyšáček na pomazlení, nechodí automaticky ven na venčení, neumí ťapat hezky slušně na vodítku a neumí být poslušně sám doma..Ne štěňátko je sice k zulíbání roztomilé, ale musíte se připravit, že než se naučí dělat loužičky na určené místo doma a následně pouze venku, chvilku to potrvá, že mezitím budete utírat louže nejen z podlahy, ale z koberců, sedaček, pelíšků atd. Podle toho jaký budete mít postřeh a jak budete rychlý, se naučí kde může a kde nemůže vykonávat potřebu. Hovínka vám budou chvilkami vonět bytem víc než koláče a bábovky :))
Jste úklid maniaci? Nooo tak to se smiřte s tím, že chlupy najdete občas i v kávě, a to i když budete uklízet sebe-zuřivěji.
Nábytek bude občas olízaný, to samé zeď. Koberce i nábytek mohou být okousané, zničené apod. Pro pejska jsou tohle všechno výzvy a nechápe, že to celé není jeho velká hračka. A že potrvá, než pochopí, co kousat smí a co ne.
Že si rádi přispíte? No to ho moc nezajímá, ze začátku holt není pánem svého močového měchýře a prostě na spaní do deseti rovnou zapomeňte...že chcete klid na film, sex, večeři…noo mám vám brát iluze? :)
Prostě ze začátku to je trošku jako malé dítě. V noci vás bude budit, bude kňučet, štěkat, výt a to když odejdete nebo když si bude snažit vynutit cokoli..ale vše vám vynahradí láskou a když si ho dobře vychováte bude tím nejvěrnějším parťákem na světě. Ale chce to prostě trpělivost.


Tohle je asi to nejdůležitější co je potřeba si ujasnit..pokud i to pro vás je v pořádku, tak směle do toho, pes je opravdu nejlepší přítel člověka a dá vám bezpodmínečnou lásku :)
Další článek bude na téma Výbava pro štěně.

Máte doma pejska? Pokud ano jakého? :) Překvapilo vás něco,když jste si štěňátko pořídili nebo jste ostřílení pejskaři?

Komentáře

  1. Bez pejska si nedovedu také představit život. Už odmala jsme vždy měli hafana. Teď mám dvě holčičky, už důchodkyně, obě ale úžasné.

    Strašně bych do budoucna chtěla caucaua, ale povahově to bohužel není pes do rodiny a k dětem, což je pro mě základ. Takže to vidím na bernardýna :D

    Bez PP bych rozhodně nekupovala, mnozíren je bohužel teď velmi mnoho, pokud chci bez PP, tak jedině z útulku. Jestliže ale preferuji urcitou rasu, beru od ověřeného a ofiko chovatele.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář :) A jakou rasu máte nyní doma?

      Caucau to už je pořádný hafan, hlavně je prý hodně složité starat se jim o srst. To jsem ani nevěděla, že nejsou k dětem, proč? Bernardýn je nádherný :)

      Máme na to nyní stejný názor.

      Vymazat
  2. Také máme doma pejska, ale není s PP. Máme ji od dobrého kamaráda, jehož fenka měla štěňátka a když jsme zjistili, že má ještě fenečku volnou, vzali jsme si ji. (není množitel, měla štěňátka pouze jednou). Už od malička působila velmi živě a hravě. Nikdy nám nic nezničila (když nepočítám její plyšáky na hraní :D).
    Pro nás je naprosto úžasná a i když občas zlobí tak na ni nedáme dopustit. Víme, že když "zlobí" tak za to prakticky ani nemůže. Vůči psům, které nezná je dost agresivní, ale to bohužel jen z toho důvodu, že ji sousedův pes pokousal, takže se to s ní bude táhnout asi ještě dlouho.

    Život bez ní si už nedovedu představit, stejně jako život bez naší miciny. Popravdě jsme si mysleli, že si nikdy nesednou, ale teď už i vedle sebe dokáží spát :) (trvalo to 3 roky xD)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máte štěstí, že je taková hodňoučká. My fenečku nikdy neměli , tedy teď v bytě takže třeba jsou klidnější i v tom okusování :) Jojo plyšáky na hraní to jsou hračky na pořádné rozcupování,ale jsou jejich tak ať se vyřádí.

      Tak ,když má takovouhle špatnou zkušenost je jasné, že si to chuděrka pamatuje. Ono sice člověk ví jak jí to odnaučit - socializace, precizní a cílená. Ale pokud člověk nemá známé tak v parku to ideální není...tam je tolik špatně vychovaných psů a paníčků blbců,že to moc nejde.

      Pejsi jsou prostě naše lásky a stojí za to i pár zničených věcí, probdělých nocí atd. Jsou to prostě kamarádi :)

      Vymazat
  3. Moc pěkný nápad na článek, Jani! Věřím, že jestli chce někdo pořizovat pejska, bude to pro něj super vodítko, co zvážit a tak :-) Já se teda řadím do skupinky kočkařů (zatím to nehraničí s "crazy cat lady", ale v budoucnu kdoví :-D a pejska si doma představit neumím. Zas mě ale baví, když můžu u tety rozmazlovat kuťoška Čendíčka a brát ho na výlety a tak... Je pravda, že s kocůrkem bych s pár hodinovou vycházkou asi neuspěla. Takže sice kopu za kočičí tým, ale na psí blbnutí venku mě taky užije :-D
    Bebe

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Kočička je taková praktičtější na hlídání a cestování, nemusí člověk řešit venčení. Ale asi by mi právě chybělo to blbnutí :))

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky